PlayStation 3|PSP|Hry|Recenze|Novinky|Preview

Chet Box

Náštěvnost TOPlistPage rankGoogle PageRank

Recenze

Conflict: Denied Ops

Možná si mnozí z vás již všimli, že na herní trh, který je už tak dost přeplněn nejrůznějšími akčními tituly, dorazil nový díl série Conflict, s podtitulem Denied Ops. Někteří ho vroucně očekávali, jiní opět skepticky hodnotili každý další screen ze hry či novou informaci...vice v zobrazit celé
Možná si mnozí z vás již všimli, že na herní trh, který je už tak dost přeplněn nejrůznějšími akčními tituly, dorazil nový díl série Conflict, s podtitulem Denied Ops. Někteří ho vroucně očekávali, jiní opět skepticky hodnotili každý další screen ze hry či novou informaci. Tuto sérii samozřejmě nemůžeme srovnávat s hrami jako je Call of Duty 4 nebo Crysis - zaprvé proto, že se jí nedostává dostatečné popularity a za druhé, že nikdy nebyla nijak úchvatně zpracována, jak po grafické, tak příběhové stránce. Zlepší nový díl reputaci svému výrobci Pivotal Games?

Vítaná změna

Základní rozdíl a doufám že k lepšímu, je snížení počtu ovládaných postav ze čtyř na dvě (nevím jak vás, ale mě osobně nebavilo přepínat mezi čtyřmi postavami). Do kůže se tak dostanete „pouze” dvěma členům CIA - Gravesovi, který své protivníky drtí přesnými ranami ze své odstřelovačky a Langovi, který je afroameričan a zastánce hesla: „Zabte je všechny, von si je bůh přebere”. Myslím, že není nutné popisovat, jakou zbraň tento chlapík používá, ale jen tak pro informaci - je to lehký kulomet (pravděpodobně Para). Jakmile stisknete klávesu TAB, tak si prožijete téměř euforiální přelet z těla jednoho bojovníka do druhého. Osobně jsem tuto možnost používal pouze tehdy, pokud postavu, za kterou jsem hrál, zabili. V tomto případě jsem se přepnul do ještě živého parťáka a běžel k mrtvé postavě ve zbrani a s injekcí se zázračnou látkou, kterou jsem bezvládnému tělu vstříkl - během několika mála vteřin ho postavila znovu na nohy. Tohle bych považoval za první kámen úrazu této hry. Trochu mi to připadalo jako ze hry Star Wars: Republic Commando, kde jste v roli velitele zažívali skoro to samé. Hra ale nemá jen stinné stránky. Například po každé misi se zbraně vašich bojovníků vylepšují (přibude vám granátomet, nová optika na odstřelovačku atd.) Dále bych vyzdvihl možnost, pohybovat se pomocí pojízdných prostředků. Usednete tak například do malého tanku podobnému BVPečku a to hned v první misi. Na své si přijdou i vůdčí osobnosti, jakožto jeden ze dvou budete moci dávat rozkazy protějšku. Neočekávejte ale nějaké sáhodlouhé úkoly. Váš kolega bude zvládat jen jednoduché rozkazy typu pojď ke mně nebo za mnou - v žádném případě ale neočekávejte, že se někde zasekne, nic takového, stejně praktický bude i ve vyhledávání úkrytů apod.

Pozor na nepřátele?

Jich se opravdu bát nemusíte. Potencionální eliminátory ve hře bych s prominutím označil za tupé. Doslova učebnicovým nedostatkem je to, že pokud jste nuceni stáhnout se z místnosti, kde probíhají boje do jiné, začnou se dít neuvěřitelné věci. To že vás vaši protivníci nepronásledují se dá ještě překousnout, oni se ale dokonce přestanou krýt (s tím krytím to také není příliš slavné) a začnou přecházet po místnosti od jedné zdi ke druhé. Pro vás tak nebude příliš těžké uštědřit jim pár dobře mířených ran zpoza rohu.

Proč se vlastně bojuje

Příběh - kámen úrazu. Záměrně jsem se o něm nezmínil již na začátku, abyste se nerozesmáli či nerozplakali již na samém úvodu. Důvod, proč vlastně bojujete a zabíjíte, je prostý. Jakýsi generál Ramirez se zmocnil jaderných hlavic a tím představuje pro moderní svět, žijící v míru, velké riziko (no řekněte sami, neslyšeli jste to už někde?). A právě v tuto chvíli vstupují na scénu dva vaši hrdinové, kteří bez přestání vše zabíjejí a ničí. Přesně o to v celé hře jde. Na začátku vás to sice bude bavit, ale postupem času, zhruba někde v páté misi, už to nebude to pravé ořechové. Hra také vsází na velké množství výbuchů - nenašel jsem jedinou misi, ve které by se nevyskytoval alespoň jediný barel s benzinem nebo jinou hořlavou látkou, což by nijak v zásadě nevadilo, ale stačí se zaměřit jen na střílení do výbušných prvků a máte od nepřátel pokoj - to hře rozhodně na autentičnosti mnoho nepřidává.

Ten strom je hranatý

Ano, mnozí z vás již pochopili, že tento odstavec bude o grafice. Ta je vcelku pěkná, ale ani příliš nenadchne. Výbuchy jsou opravdu nádherně zpracované a troufám si tvrdit, že na nich vývojáři strávili mnoho času. Jakmile ale budete zkoumat ostatní prostředí, tak přijdete na to, že to není takové jaké by to mělo být. Grafika tedy sice skýtá jisté závady, ale pokud jde o zvuky, tak jim se nedá opravdu nic vytknout, jsou realistické a případná hudba vytváří skvělou atmosféru.

Závěr

Závěr je trochu složitý. Hra vykazuje jistý posun oproti ostatním titulům ze série Conflict, ale v žádném případě neočekávejte herní zázrak roku. Pokud budete chtít bezhlavou střílečku, zároveň hardwarově nenáročnou, pak je pro vás tento titul dobrou volbou, pokud ale očekáváte něco víc, tak si raději zahrajte Call of Duty 4.

Žádné komentáře
 
Web site created 20.9. 08 Design by Brajen ®  PXPageRankPageRank